Настройки: Разшири Стесни | Уголеми Умали | Потъмни | Стандартни
RITUÁL
web
Ze zřítelnic měkce proudilo hedvábí
a rytmus počal barvy a formy.
V polibcích zazářily temné rubíny,
ucítil jsem touhu rozkvetlých růží.
Po oblém horském hřebenu stékala okrová,
fíkový lístek se snesl z vrchu,
ale když jsem se dotknul průsvitných šatů,
někdo naplnil můj stříbrný roh ohněm.
Zabublala melodie. Pěl chór.
Tvá číše přetékala šampaňským.
Znovu otevřela svět kouzelné úžiny,
půvabně vplula zlatohlavá ryba.
A lavina rostla. Dýchaly teplé závěje.
Ale kam to utíkáme okamžik před koncem?
Rozvlnil nás hluboký příliv věčnosti
a naše duše se plynule vydaly směrem k ráji.
© Galen Ganev
© Z bulharštiny přeložila Martina Salhiová
=============================
© E-magazine LiterNet, 30.08.2016, № 8 (201)
|